Historie školy

Historie školy v Kostomlatech je ve starších dobách úzce propojena s historií kostela. Vždyť když se vrátíme do doby, kdy vznikly kláštery a vyučovalo se v nich umění čtení a psaní, zjistíme, že i existence školy v Kostomlatech nemohla být bez kostelního zařízení, které bylo jistě škole k dispozici. Z toho vyplývá, že zavedení školy mohlo být dosaženo pouze přes spolupráci s kostelem. Aby škola splnila svůj účel, potřebovala také své prostory. V té době nebylo běžné, že tyto prostory poskytovalo panstvo a tak i v Kostomlatech byla první škola propojena s učitelem. To znamená, že škola byla v domě učitele, byly spojeny v jednom domě. Tím také postačila svým malým prostorem pouze pro určitý počet žáků. Přímo v Kostomlatech se jednalo o dům v Hrnčířské ulici č. 81, který patřil v pozdější době rodině Feixů. 1 V době používání školy patřil dům Liehmannům. Liehmannovi pobývali v této škole přes dvě generace.Jen pro vysvětlení, Fanny Liehmannová se musela provdat za Feixe. Doba, kdy přišli Liehmannovi do Kostomlat, spadá do 18. stol. Nyní něco málo o škole v Hrnčířské ulici č. 81. „Školní místnost měla být v pokoji, který byl proti vsi a jelikož byl tento pokoj malý, nemohl být počet žáků vysoký. Učitel měl na rozdělení vyučování k dispozici celý dům.“ 2 Jeho příjmy byly jistě z naturálií, které dostával od rodičů a to ve formě chleba nebo snopů obilí. Protože nebyla povinná školní docházka, neprospíval ani rozvoj školy. V nejstarších záznamech z roku 1654 3 jsou uvedeny jména osob, které poukazují nato, že v Kostomlatech musela v té době být škola. V listině jsou zaznamenány roky založení okolních škol: Mrzlice 1674, Želenice 1680, Chouč 1680, Křemýž 1706, Lužice

1738, Nové Zlatníky 1694, Libčeves 1728, Žim 1699, Novosedlice 1690 a Mikulov 1618. 1 Roční výdělek obnášel v roce 1603 – 1604 devět, později jedenáct grošů. Kdy byla škola v Hrnčířské ulici zrušena se nedá přesně určit, ale pravděpodobně v době, kdy se v rodině Liehmannů přestalo vyučovat. Je také možné, že prostory tohoto domu začaly být velmi malé pro počet žáků a tak byla škola přeložena do ulice Šrámské / Pod hřištěm/ dům č. 124. 2 Pro větší počet žáků byla škola dále nežli předešlá škola. Jestliže byla dřívější škola přesunuta z nedostatku prostoru, tak si asi touto novou školou moc nepřilepšili, jelikož i tato nová škola byla dosti prostorově nevyhovující. Při výhodách školy č 124. Které si mohl člověk touto změnou slibovat, nemohly být jistě veliké a okolnosti, které tomuto přestěhování daly podnět nejsou bohužel známy. I po stavební stránce nedělala nová škola lepší dojem, nežli stará škola. V nové škole byl učitelem Karel Anton Greis. 3. „Pocházel z rodiny obchodníků s ovocem z Lužic č.4. Datum jeho narození není znám, ale může se pohybovat kolem roku 1790. Je známo, že v době Napoleonských válek přešel k vojsku a tam se naučil číst a psát. Jeho služby ve vojsku trvaly okolo 12 let a dopracoval se až pod oficíra. Po válce přišel do Kostomlat a oženil se s dcerou Jeremiáše Bőhma č. 66. K.A.Greis koupil domek, kterému se říkalo Domek posla Geise. Říkalo se mu proto, protože Greis byl obecním zapisovatelem a obecním poslem.“4 Domek nebyl daleko od školy. Dostával naturálie od sedláků, rodičů svých žáků. Ti co měli dům, platili ročně čtyři krejcary a statkáři dvanáct krejcarů. 5 Jak dlouho vyučoval Greis žáky,není známo.Nyní něco málo k místnosti školy v domku č.124

„Místnost byla moc malá a tmavá. Celý dům byl již na spadnutí. Nedalo se ani rozdělovat vyučování, protože prostory byly dosti stísněné. A tak se zrodila myšlenka postavit novou školu. Tato myšlenka vznikla již roku 1815, ale chybělo svolení úředníků. 16.6.1842 byl dům č. 124 dle vyhlášky odkoupen se vším vybavením, i se školní tabulí, lavicemi, skříní…“ 1 Tyto věci měly být přeneseny do nové školy. Ale než byla tato nová škola postavena, tak měl postačit pro školní činnost renovovaný dům vedle fary tzv. hájenka. Po Greisovi se stal učitelem roku 1840 Bernhard Hossner, který v tomto roce zamřel na bílou nemoc. 2 Škola byla tedy přestěhována do domu vedle fary. K domu musela být přistavěna ložnice a pak dům splňoval podmínky pro život učitelské rodiny. Při výstavbě ložnice vznikly problémy s materiálem, jelikož nový materiál, který byl přivezen roku 1815 pro stavbu nové školy, byl použit pro jiná panská stavení. 3 Slavnostní zahájení školy, blízko fary ,se konalo 25.9.1843 a bylo provedeno oblastním vikářem Francem Kauflodem. 4 V té době byl učitelem Augustín Pieschel a roku 1849 byly opraveny lavice, byla položena nová podlaha a ze školou vznikla odvlažovací jáma.5 Roku 1869 je uveden jako učitel Ignaz Rűmler a vedle něho působil jako podučitel Anton Holick.6 Od té doby působili ve škole dvě síly. Ze začátku dvojtřídky nemohl školním požadavkům dům odpovídat a postačit, počet žáků rostl a s nastupujícím novým školním zákonem r. 1868 přichází i nové pojetí školy. Od roku 1869 začala nová výstavba nové školy. 7 To již byla čtvrtá škola

v Kostomlatech a na rozdíl od předešlých škol, byla nová škola reprezentativnější a prostornější. Měla dvě školní třídy v přízemí a učitelský byt byl nahoře. Tato škola byla v blízkém spojení s kostelem a farou. O průběhu této stavby chybí veškeré záznamy a podklady. „ Za převzetí školní odpovědnosti se konaly 2.12.1869 první volby školní rady. Zvoleni byli: Anton Hein č. 16, Emanuel Schramm č. 28, Josef Spengel č.14, Karel Haspel Černčice č.7 a Anton Stűbner Hlince č. 1., místním školním inspektorem Karel Pokorný, hlavní hajný. Je také známo, že 1.10.1884 se stal vedoucím chóru vrchní učitel Voirtl. V roce 1886 odešel místní učitel Ignaz Rumler do důchodu. Na jeho místo nastoupil podučitel Karel Wiedemann.“ 1 V té době vznikl názor, že ani nově postavená škola nebude svými prostory dostačující k narůstajícímu počtu žáků a tak se začalo myslet nad vznikem nové školy v Kostomlatech. To bylo v roce 1880, kdy byla škola vybudována na stanovišti starého domku č.118 Ferdinanda Tausche , za 700 guldenů, 400 guldenů odstupného a 6 guldenů daní ročně.2 I nyní není nic známo o průběhu výstavby školy a je známo zahájení, které se konalo 8.9.1891 3 a stálo 16 5000 guldenů.4. škola byla jistě plánována dopředu, protože se do ní vešlo pět tříd. Na začátku byly tři třídy školky, a tělocvična, které byly při zaplnění pěti třídami od školy zase odděleny. Dokazuje to rostoucí počet žáků. Ve školním roce 1907 – 1908 = 202 žáků. 5. V roce 1912 již 252 6 žáků. Dnes má škola pro srovnání 96 žáků. Nejdelší dobu vyučoval v Kostomlatech vrchní učitel Voitl / 1873 – 1908/ 7 který

ze Suché u Litoměřic. Další učitelé působící v Kostomlatech: „Karel Wiedermann / 1883 – 1920/, Julius Diewock / 1901 – 1938/, Ferdinand Wocker / 20 let/.“ 1 V době, když byly zřízeny čtyři třídy, přišla do Kostomlat učitelka Hunke, která pocházela ze Žatce. V poválečných letech se vyměnilo mnoho učitelů např.: „Josef Pusch / 1920 – 1929 /, Diepold / 21.1.1920 – 31.6.1920 /, Adolf Weiner / 31.1.1920 později vyhoštěn /, Paul Bosel / 1.9.1923 – 31.1.1930 /, Anton Spengeler / 1925 – 1937 /, Josef Dietz / 1.1.1937 – 1.10.1939 /, Getrud Truselka / 1.9.1937 – 1.10.1938 /, Berta Waldert / 1927 – 1929/, Kohelberg,vrchní učitel / 1936 později vyhoštěn /,vyhoštěny ještě Sirowatková a Janscheová.“2 Tyto předešlé informace jsem čerpala ze zápisů Josefa Piwaka, který v současné době žije v Německu, ale pocházel z Kostomlat. Mezi česky psané a dochované zprávy patří kroniky školy z let 1936, kde je obsažen záznam, že ministerstvo školství a národní osvěty zřídilo výnosem ze dne 5.8.1936 čís. 100107/36-I./3 v Kostomlatech státní měšťanskou školu.V kronikách jsou obsaženy informace o nové škole, která byla vystavěna v dolní části obce č.285. Počátkem roku 1936 – 37 byla otevřena zatím I. třída, která byla umístěna v najaté místnosti v domě č. 11, jejímž majitelem byl Julius Diewock, který působil jako ředitel německé školy.,která byla v horní části obce./popisovaná škola od J.Piwaka/Obecná škola, která tuto místnost používala, byla přestěhována do místnosti velkostatku./Meierů/. V prosinci byla dokončena stavba nové budovy školy, v dolní části obce, byla to státní obecná škola, do níž byla pak umístěna i škola měšťanská i škola mateřská. Přemístění bylo provedeno v době vánočních

prázdnin. Vyučovat se zde začalo dne 4.1.1937. Škola měla 1 učebnu v I. poschodí, ředitelnu v přízemí. / rok 1936-1937/. V pod přízemí byly vybudovány dílny, kuchyně a šatny, které využívala i škola obecná. Učební pomůcky potřebné pro výuku byly půjčeny z kabinetu obecné školy. Kovový nábytek byl koupen ministerstvem školství a nár. osv. od firmy Vichr a spol. v Praze. Ředitelem byl jmenován Josef Jirásek. Tato první kronika je psána až do roku 1952-1953. Další dvě kroniky navazují na tuto první proniku a záznamy jsou psány až do roku 1990. V kronikách se popisuje např. počet žáků, průměr prospěchu, zdravotní stav žáků, seznamy školního sboru, schůze pionýrů atd.Bohužel se mi tyto kroniky dostaly do rukou dne 4.3.2000, proto se o nich zmiňuji pouze okrajově. Podle vyprávění paní Šantorové nar. 27.7.1928 byla dolejší škola, v době druhé světové války, využívána němci jako tzv. Fritzheit. Kde byli němečtí chlapci připravováni na „nucenou práci“. Dnes je hořejší škola č. 118 nově opravena. V roce 1998-1999 byla opravena fasáda, dnes má budova barvu žlutou. Přesněji hořejší část je světle žlutá a spodní tmavě žlutá. Školu navštěvují žáci 1-5 třídy,výuka je zde prováděna formou malotřídek a obecné školy. To znamená, že jsou dva ročníky spojeny dohromady. Ve školním roce 1999-2000 je spojena 1 a 4 třída, 3 a 5 třída a 2 třída je samostatně. Celkem navštěvuje tento rok první stupeň 51 dětí. Ve spodní části této budovy jsou dvě místnosti určeny školní družině. V jedné mají děti pracovní stoly, skříně s pomůckami a malou knihovnou. V druhé části koberec na hraní, hračky, tabuli. V dolní části je také sborovna,WC, šatny,kabinet a jídelna. Obědy se nosí z vedlejší budovy MŠ. V prvním patře jsou tři třídy, které jsou přizpůsobeny výuce malotřídek a WC. V dolejší škole, ve spodní části obce, probíhá výuka II. stupně . Budova je novější, v pod přízemí jsou šatny, kotelna, sborovna. V přízemí je ředitelna , dvě třídy a kuchyňka. V prvním patře jsou dvě třídy, WC. Půdní prostory jsou využívány jako kabinety na pomůcky. K zadní části školy je přilehlé travnaté hřiště, které žáci využívají v době velkých přestávek a při hodinách tělesné výchovy.

Za tento text děkujeme paní Mgr. Evě Karbanové